Roboti a technologie vytvoří nová pracovní místa

Podle analýz a průzkumů mezi klienty je evidentní, že pět deset procent pozic bude zrušeno s nástupem technologií. V historii pracovních trhů to ale není žádná novinka. Technologické změny a globalizace vždy přinášely zásahy, ale historicky vždy také více nových pracovních míst vznikalo, než kolik jich zanikalo. Argumentem proti je, že exponenciální růst kapacit počítačů způsobí takovou rychlost této změny, že trh nebude umět adekvátně zareagovat. Faktem ale zůstává, že budoucnost nebude jen o tom, co technologie umí, ale také o tom, co my jako lidé budeme chtít.

Dopad technologií nebude ani tak otázkou vyřazení některých prací, jako spíš změny pracovní pozice jako takové, zejména když bude v sobě zahrnovat hodně technologií. Příkladem jsou třeba banky. Ještě v minulém století se chodilo do banky vybírat peníze, zjistit zůstatek nebo vkládat peníze. Dnes se již s tímto přístupem setkáváme zřídka, ale banka stále zaměstnance potřebuje. Pozice, které dřív souvisely s transakční aktivitou, se přesunuly do nové, poradenské role. A tímto způsobem se bude měnit hodně pracovních míst. Navíc budou vznikat pozice nové, celé nové sektory, které je teď velmi těžké předvídat. Neměli bychom se strachovat, že lidé nebudou mít práci, ale spíš že lidé nebudou mít práci, protože jim budou chybět ty správné dovednosti. Čtvrtá průmyslová revoluce musí jít ruku v ruce s revolucí našich dovedností.

Na své vlastní potřeby budou reagovat také firmy

Budou řešit otázku, jak splnit svoji byznysovou strategii v prostředí, kde nejsou lidé s potřebnými dovednostmi. Budou svým lidem muset pomoci nové dovednosti získat a vzít tuto agendu mnohem víc do svých rukou. A revolucí budou muset projít také vzdělávací instituce. Vzdělání bude muset být více průběžné a během kariéry se několikrát zopakuje cyklus práce–školení–práce–školení. Vzdělání se rozšíří o certifikáty, několikaměsíčními kurzy a podobně. Bude nutné dobře uvážit výchozí sadu dovedností a správně pochopit, jaké budou dovednosti potřebné pro budoucí trh práce.

Strach z technologické změny a globalizace dává hlasy různým populistům. Už teď jsou skupiny lidí kvůli technologiím bez práce. Samotná míra nezaměstnanosti je často nicneříkající číslo, protože mezi lidmi se správnými dovednostmi je malá míra nezaměstnanosti a mezi těmi, kteří nemají správné dovednosti – pokud zrovna není velmi silný ekonomický růst – je míra nezaměstnanosti třikrát čtyřikrát větší. Předpokládá se, že v krátkodobém horizontu – během asi sedmi let – téměř každá rozvinutá země bude mít čtvrtinu populace, která bude mít pocit, že se věci nevyvíjejí dobrým směrem – že buď na základě svých dovedností ztrácí příležitosti, které dříve byly, nebo má strach, že tyto příležitosti zmizí v budoucnosti. A přesto z dat vyplývá, že globalizace měla pro většinu zemí nesmírný prospěch. Miliardy lidí zachránila od chudoby, vytvořila nesmírný ekonomický růst, lidé žijí déle. Ale je jasné, že během tohoto přerodu zůstali někteří na okraji. Během přechodu z postindustriální doby na digitální globalizované prostředí některá zaměstnání, která nevyžadovala vysokou kvalifikaci, ale pro střední třídu zajišťovala docela dobrý příjem, zmizí.

Jak se tedy na budoucnost připravit?

Velmi důležité budou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika – více než v minulosti. Nepůjde jen o to rozumět technologiím nebo umět programovat. Půjde o to dělat věci se zaujetím, mít dobrou kvalifikaci a solidní základní dovednosti. A nepodceňovat kreativní schopnosti – umění a literaturu. Protože jestli opravdu věříme, že nás technologie zbaví úmorných a opakujících se úkonů, mnoho pracovních pozic bude souviset s kreativitou, vynalézavostí, se schopností komunikovat a spolupracovat.